Přednáška | 24. 4. 2024

Chlazení města, které bude vystaveno vlnám letních veder stále častěji, patří k základním otázkám současného rozvoje města. Přehřívání ovlivňuje život jeho obyvatel a některé přímo ohrožuje. Vysvětlíme si hlavní příčiny vzniku tepelného ostrova měst a možnosti, jak přehřívání omezit především pomocí přírodě blízkých prvků (neboli modrozelené infrastruktury). Ukážeme si také některé pozitivní příklady realizací takových opatření v České republice (např. soutěž Adapterra Awards). Můžeme se věnovat také možnostem a bariérám při jejich prosazování ve městech a menších obcích. Magdalena Maceková je specialistka na adaptace ve městech a působí v Nadaci Partnerství. 

Přednáška Radima Tolasze, českého zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC), který vydává hodnoticí zprávy o klimatu. Jak vznikají, kde se získávají data, jak se prověřují a kdo zprávy schvaluje? Mezivládní panel pro změnu klimatu byl založen v roce 1988 Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) s tím, aby v pravidelných několikaletých intervalech připravoval tzv. hodnoticí zprávy. Tyto zprávy vždy přinášejí celkový přehled výstupů a analýz klimatické vědy, primárně na základě recenzovaných publikací.

O klimatu a jeho změně se můžeme snadno dočíst množství polopravd, mýtů a emočně zabarvených informací. Aby byla diskuse věcná, kultivovaná a vůbec smysluplná, je dobré ji založit na vědeckých poznatcích a ověřených datech. I proto vznikl portál Fakta o klimatu, jehož zakladatel a ředitel Ondráš Přibyla představil v semináři Klimatická změna a cesty k jejímu řešení 10 nejdůležitějších vhledů do tématu klimatické změny skrze data a datové vizualizace.

Diskuze o klimatické změně a jejích řešeních je často složitá a obtížná. Na přednášce Milan Vítek z projektu Fakta o klimatu představil důvody, proč je tak těžké právě u klimatické změny nalézat společnou řeč, která přináší konstruktivní výsledky. Ukázal také cesty, jak diskuzi o klimatu zjednodušit, co vám může v diskuzi pomoci a na co je důležité myslet, když s někým diskuzi o klimatu chcete otevřít.

Přednáška provozního ředitele Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC) se zabývala tématem udržitelných financí, jejich definicí, vývojem, účelem a tím, co znamenají v praxi jak v soukromém sektoru, tak při tvorbě politik a ve veřejném sektoru. Zaměřila se na Proč (proč potřebujeme udržitelnost ve financích), Jak (jak jí dosáhnout) a Kdo (jaké jsou role jednotlivých aktérů ve finančním systému). Věnovala se integraci tzv. aspektů ESG do strategie a činnosti společností a tomu, jak je investoři zohledňují při svých investičních rozhodnutích.

Za většinu změn, které negativně ovlivňují náš život na planetě Zemi, si můžeme sami a žádná jedna zázračná technologie nás nespasí. Přechod k udržitelnému způsobu fungování, které může obstát v nových podmínkách, si žádá nové myšlení, novou politiku a novou etiku. Co činí z klimatu politický problém v pravém slova smyslu? Které cesty mohou vést ke klimatické neutralitě? Proč je klíčové, nakolik si ceníme současnosti oproti budoucnosti? A co si různí lidé představují, když říkají – vraťme se na (Z)em?

Je za požár v NP České Švýcarsko odpovědná klimatická změna? Proč umírají korálové útesy? – O klimatu a jeho změně se můžeme snadno dočíst množství polopravd, mýtů a emočně zabarvených informací. Aby byla diskuse věcná, kultivovaná a vůbec smysluplná, je dobré ji založit na vědeckých poznatcích a ověřených datech. I proto vznikl portál Fakta o klimatu, jehož zakladatel a ředitel Ondráš Přibyla představil v semináři Klimatická změna a cesty k jejímu řešení 10 nejdůležitějších vhledů do tématu klimatické změny skrze data a datové vizualizace.

V současné době provádíme experiment globálního rozsahu, jehož výsledky neznáme a jehož důsledky nebudeme moci významně ovlivnit. Měníme klima, a to změní náš život. Podíváme se na souvislost aktuálního stavu životního prostředí k základním myšlenkám koncepce udržitelného rozvoje, na vývoj emisí skleníkových plynů (především oxidu uhličitého) a na očekávané důsledky klimatických změn. V Evropě se jako nejpravděpodobnější vývoj jeví oteplení, ale v důsledku možné ztráty Golfského proudu by také paradoxně mohlo nastat ochlazení. Nastíníme stručně scénáře, jak by život na zemi mohl vypadat při oteplení o jeden až o šest stupňů Celsia.