Přednáška | 7. 11. 2023

Přednáška Radima Tolasze, českého zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC), který vydává hodnoticí zprávy o klimatu. Jak vznikají, kde se získávají data, jak se prověřují a kdo zprávy schvaluje? Mezivládní panel pro změnu klimatu byl založen v roce 1988 Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) s tím, aby v pravidelných několikaletých intervalech připravoval tzv. hodnoticí zprávy. Tyto zprávy vždy přinášejí celkový přehled výstupů a analýz klimatické vědy, primárně na základě recenzovaných publikací.

O klimatu a jeho změně se můžeme snadno dočíst množství polopravd, mýtů a emočně zabarvených informací. Aby byla diskuse věcná, kultivovaná a vůbec smysluplná, je dobré ji založit na vědeckých poznatcích a ověřených datech. I proto vznikl portál Fakta o klimatu, jehož zakladatel a ředitel Ondráš Přibyla představil v semináři Klimatická změna a cesty k jejímu řešení 10 nejdůležitějších vhledů do tématu klimatické změny skrze data a datové vizualizace.

Diskuze o klimatické změně a jejích řešeních je často složitá a obtížná. Na přednášce Milan Vítek z projektu Fakta o klimatu představil důvody, proč je tak těžké právě u klimatické změny nalézat společnou řeč, která přináší konstruktivní výsledky. Ukázal také cesty, jak diskuzi o klimatu zjednodušit, co vám může v diskuzi pomoci a na co je důležité myslet, když s někým diskuzi o klimatu chcete otevřít.

Přednáška provozního ředitele Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC) se zabývala tématem udržitelných financí, jejich definicí, vývojem, účelem a tím, co znamenají v praxi jak v soukromém sektoru, tak při tvorbě politik a ve veřejném sektoru. Zaměřila se na Proč (proč potřebujeme udržitelnost ve financích), Jak (jak jí dosáhnout) a Kdo (jaké jsou role jednotlivých aktérů ve finančním systému). Věnovala se integraci tzv. aspektů ESG do strategie a činnosti společností a tomu, jak je investoři zohledňují při svých investičních rozhodnutích.

Za většinu změn, které negativně ovlivňují náš život na planetě Zemi, si můžeme sami a žádná jedna zázračná technologie nás nespasí. Přechod k udržitelnému způsobu fungování, které může obstát v nových podmínkách, si žádá nové myšlení, novou politiku a novou etiku. Co činí z klimatu politický problém v pravém slova smyslu? Které cesty mohou vést ke klimatické neutralitě? Proč je klíčové, nakolik si ceníme současnosti oproti budoucnosti? A co si různí lidé představují, když říkají – vraťme se na (Z)em?

Celkem 210 kg směsného komunálního odpadu z 8 fakult UP, CATRIN a rektorátu se objevilo 29. listopadu 2022 na nádvoří Zbrojnice. Při jeho analýze se ukázalo, že univerzita a její studenti a zaměstnanci mají v třídění velký prostor pro zlepšení. Správně by totiž 53 % ze zkoumaného vzorku mělo skončit v tříděném odpadu: 23,4 % vzorku tvořil biologicky rozložitelný odpad, dalšími významnými složkami, které je možné dále dobře využívat, byly papír (12,5 %) a plast (11,1 %). Podrobné výsledky dle univerzitních součástí a druhů odpadu přináší výsledná zpráva, přímo na místě vzniklo také video.

Je za požár v NP České Švýcarsko odpovědná klimatická změna? Proč umírají korálové útesy? – O klimatu a jeho změně se můžeme snadno dočíst množství polopravd, mýtů a emočně zabarvených informací. Aby byla diskuse věcná, kultivovaná a vůbec smysluplná, je dobré ji založit na vědeckých poznatcích a ověřených datech. I proto vznikl portál Fakta o klimatu, jehož zakladatel a ředitel Ondráš Přibyla představil v semináři Klimatická změna a cesty k jejímu řešení 10 nejdůležitějších vhledů do tématu klimatické změny skrze data a datové vizualizace.

V současné době provádíme experiment globálního rozsahu, jehož výsledky neznáme a jehož důsledky nebudeme moci významně ovlivnit. Měníme klima, a to změní náš život. Podíváme se na souvislost aktuálního stavu životního prostředí k základním myšlenkám koncepce udržitelného rozvoje, na vývoj emisí skleníkových plynů (především oxidu uhličitého) a na očekávané důsledky klimatických změn. V Evropě se jako nejpravděpodobnější vývoj jeví oteplení, ale v důsledku možné ztráty Golfského proudu by také paradoxně mohlo nastat ochlazení. Nastíníme stručně scénáře, jak by život na zemi mohl vypadat při oteplení o jeden až o šest stupňů Celsia.