Udržitelná univerzita zve na poeticky laděný ekologický večer, který pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce. Sváteční setkání s hudbou, literaturou a poezií a s krajinou příběhů námi společně obývanou se uskuteční ve čtvrtek 24. listopadu od 17 hodin v Domě přírody Litovelského pomoraví v Horce nad Moravou. Vystoupí Jarda Svoboda, Miloš Doležal a Josef Kroutvor.
Jarda Svoboda je český zpěvák, kytarista, textař, skladatel a výtvarník, známý hlavně jako frontman kapel Otcovy děti a Traband. Vystoupil na Sluňákově v hejnu komárů, kdy jsme mu organizátorsky pomohli repelentem tak, že díky tomu ztratil na chvíli hlas. Několikrát byl na Ekojarmarku EDO a objevuje se takto v památném dokumentu Tomáše Škrdlanta „Hledání ekologického myšlení“ s kapelou Traband a Václavem Koubkem. Spolupracoval s Michalem Horáčkem („Tak to chodí“) a hrál na kytaru ve skupině Zuby nehty. Od roku 2012 se účastní projektu, v němž Michal Hrubý (klarinet), Zuzana Hanzlová (Neočekávaný dýchánek, flétna), Petr Tichý (kontrabas) a samotný Svoboda (harmonium) zaranžovali v 90. letech rekonstruované nápěvy Karla Reinera k staročeské hře Ester realizované původně za 2. světové války v terezínském ghettu. Účastnil se jako kytarista kolektivní improvizace na pomezí freejazzu a noisu, doprovázejí klasický němý snímek Jeana Epsteina Pád domu Usherů. V roce 2015 hostoval s harmoniem na albu „Konec cesty“ skupiny Holy Fanda and The Reverends. V roce 2016 vydal sólové album „Solo“, poté „Mono“ a „Velký kulový“. V současnosti vystavuje také výtvarná díla dvojího druhu: koláže z nalezených rezavých věcí a malby na listí. Komáři, a tím ani repelent, tentokrát nehrozí. Možná ale bude pikovláček ujíždět umělou krajinou.
Miloš Doležal je český básník, spisovatel a publicista. Je bývalým redaktorem Perspektiv a Českého rozhlasu Praha. Je autorem a spoluautorem řady rozhlasových pořadů a dokumentů zabývajících se druhou světovou válkou a komunistickým terorem v Československu. Připravil k vydání memoáry Antonína Bradny „Zaradoval jsem se“. Jeho biografie „Jako bychom dnes zemřít měli“, pojednávající o životě a smrti faráře Josefa Toufara, získala v anketě Lidových novin v roce 2012 ocenění Kniha roku. Napsal také knihu „Čurda z hlíny: Tři dokumentární povídky z protektorátu“, knihy rozhovorů „Cesty božím (ne)časem“, „Prosil jsem a přiletěla moucha“, „Proti zlému krompáč a lopata“ a řadu básnických sbírek, například „Podivice“, „Obec“, „Les“. Aktuálně vyšla jeho sbírka „Jana bude brzy sbírat lipový květ“, která vyšla u příležitosti nedožitých pětapadesátin Jany Frankové Doležalové, herečky a vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru. Byla básníkovou ženou.
Josef Kroutvor je český esejista, historik umění, básník a prozaik. Věnuje se zejména dějinám plakátu, umělecké fotografie, designu, architektury a sociologii kultury. Josef Kroutvor začal publikovat koncem 60. let v časopisech, které byly po roce 1969 zrušeny (Sešity, Host do domu). Přispíval do časopisů Umělecká řemesla, Typografie, Film a doba a do exilových Listů a Svědectví. Své eseje vydával doma v samizdatu pod kafkovským pseudonymem „Josef K“. Kromě jiných prací mu v roce 1990 vyšla sbírka esejů Potíže s dějinami. Je to první kniha, která se od dob Milana Kundery hlouběji zamýšlí nad problematikou střední Evropy, resp. Československa. Výrazný ekologický rozměr má jeho kniha „Klobouk, kniha a hůl“, shromažďující texty o putování českých (i zahraničních) básníků a spisovatelů a o geografii míst, s nimiž daní tvůrci spojili svůj život a dílo. V tomto smyslu je velmi zajímavé i jeho knížka „Živly“ a „Lesní eseje“. ….“Mé myšlenky se toulají tam někde za Paulinou / Kde stojí mohyly lesních mravenců / Kde se cesty a stezky splétají s kořeny stromů / Kde šumí les, prameny a vítr v povětří / A kde se ticho střádá jako poklad“ …
