Propojit jednotlivé vysoké školy, aby sdílely příklady dobré praxe a navzájem se inspirovaly, jak fungovat udržitelněji, se snaží projekt Unilead, který loni iniciovala Masarykova univerzita v Brně. Školy – celkem jich je čtyřiadvacet – si mezi sebou rozdělily deset témat, jako například hospodaření s vodou, s jídlem nebo odpovědné zadávání veřejných zakázek, a nyní pro sebe navzájem sepisují doporučení, co a jak by se mělo dělat lépe. Projekt koordinuje Masarykova univerzita, UP je garantem v oblasti udržitelné mobility.
Když studující Univerzity Karlovy (UK) přijde do jedné z univerzitních menz pro jídlo, může si pokrm odnést v zálohované vratné REkrabičce. Žádné jednorázové obaly, žádný zbytečný odpad. Kuchaři a kuchařky v menzách zase absolvují sérii workshopů, kde se učí, jak vařit vegetariánské a veganské pokrmy, jež mají menší uhlíkovou stopu než klasická masová jídla.
Obdobné snahy univerzit o udržitelnější fungování má ještě více rozvinout a ucelit projekt Unilead, jejž koordinuje Masarykova univerzita a který představuje dosud nejrozsáhlejší spolupráci v udržitelnosti na české akademické scéně.
V projektu Unilead (University Leaders in SDG´s) se spojilo 24 českých vysokých škol a společně se snaží začlenit Cíle udržitelného rozvoje podle OSN (Sustainable Development Goals) do každodenního života na školách.
Tyto cíle zahrnují například lepší nakládání s odpady, s vodou, s energiemi, ochranu biodiverzity nebo už zmíněné udržitelnější stravování. „Chceme nastavit spolupráci mezi univerzitami v oblasti udržitelnosti, zmapovat aktuální situaci a vytvořit aplikovatelná doporučení. Univerzity mezi sebou spolupracují běžně, nicméně zatím neexistoval žádný projekt, respektive série projektů, která by zapojovala všechny veřejné vysoké školy jedné země se společným cílem zlepšení udržitelnosti,“ říká Richard Hubl, vedoucí kanceláře kvestora Masarykovy univerzity v Brně, jež projekt koordinuje.
Už na jaře 2021 několik zástupců škol absolvovalo Akademii SDG při VŠE v Praze. Shodli se na tom, že by stálo za to ve spolupráci pokračovat dál, a tak se pustili do společného projektu Unilead. „Tuhle spolupráci považujeme za klíčovou pro výraznou změnu, které mohou univerzity společně dosáhnout. Protože 24 je více než jeden. Posledním impulsem pak byla možnost financování projektu z Centralizovaného rozvojového programu MŠMT,“ přibližuje Hubl.
Celkem je v projektu deset tematických okruhů, které si jednotlivé školy vzaly na starosti jako garanti. Každá ze škol nyní pro ostatní vypracovává doporučení, jak se dané oblasti věnovat a jak ji v praxi řešit. Jiná doporučení budou například pro energetický management budov, jiná pro stravování a jiná pro udržitelné veřejné nakupování. V plné verzi již jsou tato doporučení k dispozici všem zúčastněným školám a ve shrnující formě budou volně přístupná během prvního čtvrtletí roku 2023 na stránkách projektu.
Mnoho témat už školy řeší po vlastní ose, například i vzhledem k energetické krizi už se většina vysokých škol zajímá o možnosti úspornější energetiky nebo chytřejšího nakládání s vodou. Projekt Unilead tomu ale dává ucelený rámec a má popostrčit i ty školy, u kterých určitá udržitelná témata až dosud vázla.
„Spolupráce mezi vysokými školami a přenos dobré praxe pomáhá odstraňovat vnitřní překážky, ať už je to třeba chybějící struktura, nebo přesvědčení, že lépe už to nejde, protože neexistuje monitoring a jasně daný cíl k dalšímu zlepšování. Vysoké školy by v tomto měly jít příkladem. Mají navíc možnost pojmout udržitelný rozvoj opravdu komplexně, ne se omezovat jen na dílčí opatření jako ‚zhasínat a třídit‘. Projekt této celistvosti napomáhá,“ vysvětluje Hubl.
ČZU naučí ostatní lépe hospodařit s vodou
Například Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) si vybrala jako garant téma hospodaření s vodou. Není divu, právě ČZU se svým 44hektarovým kampusem patří mezi nejvíce pokroková pracoviště, co se týče inovací vodního hospodářství. Rozlehlý areál v pražském Suchdole je jednou velkou laboratoří pod otevřeným nebem, testují se tu nejrůznější řešení nakládání s šedými vodami, zelené střechy, vertikální zelené stěny, různé technologie na zachytávání vod nebo třeba využívání dešťové vody na závlahy a splachování toalet.
„Aplikujeme i prvky čištění vod prostřednictvím kořenových čistíren, mokřadů a vodních biotopů,“ přibližuje Petr Valášek, prorektor ČZU. K projektu Unilead říká, že ČZU chápe tyto rozvojové programy zejména jako platformu pro spolupráci a komunikaci mezi českými vysokými školami.
„Považujeme tedy za nezbytné být součástí těchto aktivit a předávat zkušenosti ČZU s jednotlivými tématy a u některých témat pak přebírat zkušenosti ostatních vysokých škol,“ shrnuje Valášek. Především by ČZU chtěla přenést poznatky do legislativní a plánovací praxe, aby se staly součástí norem, metodik a zásad. „Týká se to hlavně nakládání s šedými a černými vodami,“ zmiňuje Valášek.
Udržitelná mobilita
Univerzita Palackého v Olomouci si vzala na starost téma udržitelné mobility. I proto, že se na ni v minulém roce zaměřila nejvíce. V dotazníkovém šetření například zjišťovala způsob dopravy studentů a zaměstnanců při cestách z domova na univerzitu.
„Zajímal nás i jejich postoj k udržitelné mobilitě. Z výsledků tohoto šetření jsme vycházeli při dalších krocích – vyšlo nám, že dopravní mód s největším potenciálem a zároveň s největšími bariérami má kolo. Takže jsme zjišťovali podmínky na jednotlivých součástech a budovách, stání a parkoviště pro kola a postupně doplňujeme infrastrukturu tam, kde není dostatečná,“ dává příklad Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.
Právě Univerzita Palackého je také jedním z iniciátorů projektu Unilead. „Je to první projekt v Česku zaměřený na udržitelnost na vysokých školách a my jsme byli šokovaní zájmem o toto téma a množstvím univerzit, které se chtěly zapojit. Zároveň se nám podařilo vytvořit síť lidí, která má zájem, chuť a motivaci na tématu pracovat, navzájem se inspirovat a motivovat a již po prvním roce je za námi mnoho práce,“ podotýká Huňková.
Před začátkem projektu například mělo jen několik škol strategii udržitelného rozvoje a manažera udržitelnosti. Dnes již podle Huňkové mnoho škol na strategii pracuje a snaží se najít způsob, jak tuto pozici vytvořit. „Zároveň se o téma začala zajímat i vedení jednotlivých univerzit a pochopili, že téma je důležité a nemůže být opomíjené,“ podtrhuje Huňková. Inspiraci chce UP nejen dávat, ale také získávat.
„Již od začátku roku 2022 máme vlastní strategii udržitelného rozvoje, ve které je téma udržitelné mobility jednou z prioritních oblastí. Zároveň nám ale Unilead dává možnost inspirovat se od jiných škol, které mají mobilitu vyřešenou lépe. Můžeme se učit a třeba i motivovat ostatní a to je na celém projektu asi to nejdůležitější,“ myslí si Huňková.
Masarykova univerzita řeší odpovědné zakázky
Jedno z témat projektu je také odpovědné nakupování a zadávání veřejných zakázek, jehož garantem se stala Masarykova univerzita. Tématu odpovědného veřejného zadávání se totiž věnuje systematicky a dlouhodobě. Ve výběrových řízeních například usiluje o maximální snížení administrativní zátěže při zadávání, využívá elektronické nástroje a standardizované formulářové zadávací podmínky.
„Ty ulehčují život jak dodavatelům, zejména malým a středním podnikům, tak zaměstnancům MUNI, kteří nabídky vyhodnocují. Už od roku 2010 používáme několik dynamických nákupních systémů pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží a služeb. Díky tomu se dílčích veřejných zakázek můžou zúčastnit i malí a střední dodavatelé,“ dává příklady Martin Hadaš, vedoucí odboru veřejných zakázek na MUNI.
Největší brněnská univerzita se podle jeho slov dlouhodobě snaží nevybírat dodavatele jen na základě nejnižší ceny a hledá cesty, jak ve výběrových řízeních získat kvalitní výrobky a služby. „Snažíme se nesoustředit se pouze na formálně právně bezvadný proces, ale především na dosažení hodnoty za peníze,“ zdůrazňuje Hadaš.
Odpovědné stravování získává na důležitosti
Univerzita Karlova, která zaštítila udržitelné stravování, se kromě vratných krabiček na jídlo z menzy a vegetariánských workshopů pro personál dlouhodobě snaží například o úsporu energií a vody při přípravě pokrmů a mytí nádobí, o recyklaci odpadů či využívání elektromobilu pro rozvoz jídel v menzách UK.
„Stravování má velmi významný dopad na životní prostředí, například na kvalitu půdy, vody i ovzduší. Data ze zahraničí ukazují, že stravování může představovat okolo 15 procent veškerých emisí skleníkových plynů vyprodukovaných na dané vysoké škole,“ říká Dana Kapitulčinová z Centra pro otázky životního prostředí UK.
Díky projektu Unilead a jeho sdílení informací a dobré praxe z partnerských vysokých škol se už pracovní skupině Stravování podařilo zjistit současný stav v deseti oblastech provozu českých vysokých škol, udělat srovnání se stavem v zahraničí a nastínit doporučení, jak gastro servis posunout směrem k větší udržitelnosti. „Stravování se nyní stává jedním z významných témat provozu, na které se chce několik českých vysokých škol v následujících letech zaměřit,“ pochvaluje si Kapitulčinová.
Studující nosí vlastní náměty
Projekt Unilead zaujal také studující, protože udržitelnost je nastupující generaci blízká. „Na Mendelově univerzitě máme přímo předmět, ve kterém se tématům udržitelnosti věnujeme. Mimo to mají studující možnost přidat se k centru CSR, kde se řešení udržitelnosti probírá pravidelně. Také si v rámci předmětu Společenská odpovědnost firem doporučujeme obchody a značky, které se zajímají o toto téma a vyrábí udržitelné produkty. Mimo to máme také Gratis Point, kam mohou studující zanést oblečení a další potřebné věci a vyměnit je za jiné,“ říká studentka Veronika Malčíková.
Podle její spolužačky Julie Konečné by projekt Unilead mohl posunout nejen vysoké školy, ale mohl by motivovat i další instituce k lepší spolupráci a sdílení udržitelnějšího a odpovědnějšího know-how. „Myslím si, že spolupráce je pro lepší výsledky klíčová. Proto mě těší, že se do tohoto projektu zapojila i naše univerzita,“ říká Konečná.
Mladí lidé řeší nejvíce témata jako plýtvání potravinami v menzách a školních jídelnách nebo využívání oblečení z druhé ruky, třídění odpadů a volbu lokálních dodavatelů.
A přicházejí i s vlastními nápady, jak neplýtvání ještě rozvinout. „Přišlo by mi fajn, kdyby kantýna zavedla slevu na kávu či čaj s sebou do vlastního kelímku. Momentálně si člověk za jednorázový obal zaplatí, ale pokud by se káva zdražila a lidé s vlastními kelímky by dostali slevu, mělo by to podle mě větší psychologický efekt,“ navrhuje s úsměvem studentka Anna Mazouchová.
Z pohledu Jindřišky Padrtové by se ještě mělo zapracovat na propagaci udržitelnosti jako takové. „Na každém rohu jsou vidět letáky na párty a akce, ale udržitelnost tolik vidět není. Myslím, že kdyby byla propagace vyšší, spousta lidí by se dozvěděla o probíhajících akcích nebo projektech, do kterých se mohou zapojit,“ míní Padrtová.
Následovat budou tři pokračování projektu
Současný projekt Unilead je jen první etapou, úvodní částí. Navázat by měly další tři, které napomohou k vytvoření dobrovolného standardu českých veřejných vysokých škol v oblasti udržitelného rozvoje. Aktuálně je ve fázi schvalování navazující projekt Unilead II. s tématem engagementu, tedy zapojování, který má usnadnit zavádění doporučení z prvního projektu do praxe, včetně marketingu a komunikace, a také by měl napomoci k tvorbě strategií v oblasti udržitelnosti. „Navazovat by pak měly ještě projekty zaměřené na vzdělávání a tvorbu vlastního standardu,“ doplňuje výhled Richard Hubl z MU.
Původní text vyšel v magazínu vysokých škol Universitas.