Dosud nejrozsáhlejší spolupráci českých vysokých škol v oblasti udržitelnosti započal projekt Unilead. Představitelé a představitelky jednotlivých škol se na konferenci shrnující práci za uplynulý rok podělili o doporučení, jak fungovat udržitelněji – ať už šlo o podporu biodiverzity, odpovědného zadávání veřejných zakázek, nebo zavádění principů udržitelného rozvoje v IT. Projekt bude pokračovat i letos. Výsledkem by měl být dobrovolný standard, který pozvedne kulturu ekologicky uvědomělého přístupu k práci i studiu na českých vysokých školách.
Pokud jako univerzita chcete udržitelně nakládat s vodou, je potřeba dbát na monitoring, pečlivě sledovat hospodaření s vodou, včetně zadržování vody dešťové. Můžete dělat pravidelné odečty a statistická vyhodnocení, díky měřičům získáte lepší přehled o ztrátách, například u protékajících toalet a kapajících kohoutků.
„Konkrétní kroky a náklady nelze jednotně vyčíslit, protože řešení se odvíjí vždy od konkrétních aplikací, od dispozic budovy a tak dále. Určité prvky monitoringu by však mohly vysoké školy aplikovat ve většině budov kampusů,“ řekl Petr Valášek z České zemědělské univerzity. Jednalo se o několik z mnoha konkrétních doporučení, která zazněla na závěrečné konferenci k projektu Unilead.
Hybridní konference, jež se uskutečnila v prosinci zčásti na půdě Masarykovy univerzity v Brně a zčásti online, byla vyvrcholením stejnojmenného projektu, který má propojit jednotlivé vysoké školy v Česku, aby mezi sebou sdílely příklady dobré praxe a navzájem se inspirovaly, jak přispívat k plnění Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs).
Projekt, který odstartoval už v roce 2021 (více o projektu čtěte zde), je unikátní tím, že jde o dosud nejrozsáhlejší spolupráci v udržitelnosti mezi českými vysokými školami. V prvním roce se jich zapojilo celkem čtyřiadvacet.
„Téma udržitelnosti se musí prolínat napříč univerzitami ve všech oblastech, tedy v oblasti vzdělávání, vědy, infrastruktury, financí i lidí. Musíme najít cesty, jak toto téma propagovat, jak ho řešit a jak zlepšovat podmínky v každé z těchto sfér,“ řekla při zahájení konference kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová.
„Bez zapojení každého z vás, vašich kolegů a také studentů se nemůže změnit nic. V mnoha diskusích s našimi zahraničními partnery jsme často slyšeli, že bez zájmu a hnutí, které jde zespodu, to znamená od studentů a zaměstnanců, se nic neposune,“ dodala.
Celý projekt Unilead byl zaměřen velmi prakticky. Celkem byl rozdělený do deseti tematických okruhů, například nakládání s odpady a prevence odpadů, udržitelné stravování nebo energetický management. Za každou řešenou oblast zodpovídala po vzájemné dohodě jedna univerzita, která byla garantem svěřeného tématu, ostatní se k zájmovým tématům připojili a spolupracovali dle svých možností na tvorbě praktických doporučení.
I IT se dá dělat zeleně
František Kuda, zástupce Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, se na konferenci podělil o poznatky v oblasti udržitelné IT infrastruktury a elektronizace. Mluvil o fenoménu green IT, což je energeticky účinná a ekologicky méně náročná informační technologie. Může jít například o energeticky úsporné počítače a veškeré další IT zařízení, o optimalizaci potřeby zdrojů na pracovišti nebo o úspornějším chlazení serverů.
Kromě toho, že škola může některé služební cesty nahradit online videokonferencemi, může také upřednostnit další energeticky úspornější procesy. Jde například o virtualizaci serverů a sjednocení aplikací, čímž se sníží zátěž, a tudíž i energetická spotřeba serverů. „Stejně tak doporučujeme interní burzu výpočetní techniky (vysloužilé počítače, notebooky a další vybavení se nabízejí k odkupu zaměstnancům školy, pozn. red.). Máme s tím dobré zkušenosti,“ doporučil Kuda.
Navázal na něj Miloslav Kolenatý z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který promluvil o dalším z témat projektu Unilead, o biodiverzitě.
„V tématu biodiverzita máme to štěstí, že pro mnohá z opatření, která navrhujeme, již existují zpracované metodiky, v rámci Ministerstva životního prostředí nebo od Českého svazu ochránců přírody,“ zmínil Kolenatý.
Tým zpracovávající téma biodiverzity navrhl pro univerzitní kampusy celou řadu opatření na podporu vybraných skupin organismů a biotopů. Doporučil například v areálech vysokých škol instalovat ptačí budky, zvolit vhodný příkrm v zimě nebo vysadit dřeviny.
„Je nutné myslet na ptactvo už při výstavbě kampusu, například uzpůsobením fasády tak, aby byla pro divoké ptáky bezpečná. Vhodné je udělat si průzkum, kolik usmrcených ptáků se za určité období zaznamená. Aplikaci pro sběr takových dat již mají na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Vhodné je také vytipovat problematická místa s ornitologem,“ stojí v souboru doporučených opatření.
Stejně tak tým pro biodiverzitu doporučuje ostatním školám i komplexní aktivity s přesahem do ostatních témat, jež projekt řeší – například vytvořit celouniverzitní strategii, která pomůže rostliny a živočichy v prostorách kampusu chránit, dále připravit akční plány jednotlivých činností a vypracovat mapové vrstvy, jež vymezí, která území univerzitního kampusu jsou z hlediska ochrany rostlin a živočichů důležitá nebo vůbec relevantní.
Pryč s jednorázovým nádobím na školách
Dalším konkrétním tématem byly také odpady, respektive nakládání s nimi a prevence jejich vzniku. Jako garant měla toto téma na starosti Univerzita Hradec Králové, za kterou mluvila Alena Myslivcová Fučíková (rozhovor s ní čtěte zde).
Hlavním cílem bylo určit hierarchii, v rámci které by se odpadová problematika měla na univerzitách řešit. Protože jednotlivé součásti univerzit mezi sebou často nekomunikují úplně optimálně, v doporučení stojí, aby vznikla pozice univerzitního ekologa. Jednalo by se o jakýsi spojovací článek, který by v otázkách odpadového hospodářství i v dalších tématech propojoval kvesturu a prorektory na jedné straně s pracovníky technicko-provozních úseků a další odpovědné lidi na jednotlivých fakultách.
Myslivcová Fučíková upozornila také na fakt, že zákaz skládkování recyklovatelných odpadů má platit již v roce 2030 a v tu dobu už bude nutné naprostou většinu odpadů opravdu třídit a posílat k recyklaci. Ale praxe nakládání s odpady na mnoha školách tomu podle jejích slov zatím neodpovídá.
„Velkou kapitolou je také předcházení vzniku odpadů a snížení jejich produkce. Univerzity by se měly snažit na svých akcích ukázat, že to jde bezodpadově nebo nízkoodpadově. Měly by podporovat například užívání nádobí na opakované použití. Pokud umožníme, že si studenti a pedagogové mohou připravovat kávu do hrníčků například z kávovaru, ale o chodbu dál jsou dva nápojové automaty s papírovými kelímky, nedává to smysl. Je třeba ty věci vnímat komplexně,“ poznamenala Myslivcová Fučíková.
Masarykova univerzita, která iniciovala vznik celého projektu Unilead, si vzala na starosti téma odpovědného nakupování a veřejných zakázek. Martin Hadaš, vedoucí odboru veřejných zakázek na MU shrnul, že zadávání veřejných zakázek na českých univerzitách operuje s velkými objemy financí. Například jen Masarykova univerzita od roku 2010 zadala přes pět tisíc velkých veřejných nákupů v hodnotě více než 12 miliard korun.
„Spousta veřejných nákupů se ale realizuje v menším rozsahu, pod pět set tisíc korun, a ty se ani do této částky nepočítají. Jsou to tisíce takových zadání ročně. Je třeba, aby se tyto nákupy neprováděly pouze formálně správně. V Česku se bohužel pořád veřejné zadávání zaměřuje spíš na formální proces, a nikoli na to, jak co nejlépe nakoupit za veřejné peníze,“ upozornil Hadaš.
Zmínil také, že univerzitám často chybí nastavení priorit v odpovědném zadávání, stejně jako podpora vedení univerzity nejen formální, ale hlavně reálná. A také, že na univerzitách zcela chybí kapacity pro správné přípravy zakázek i širší přípravné týmy. „Mnoho univerzit se potýká s personálním a kapacitním deficitem k podpoře udržitelných aktivit nejen v oblasti odpovědného zadávání,“ podotkl Hadaš.
Dlouhodobým záměrem jsou tři pokračování projektu
Závěrečnou konferencí Unilead vyvrcholila pouze první, úvodní etapa tohoto rozsáhlého projektu udržitelnosti na českých vysokých školách. „Aktuálně byl schválen navazující projekt Unilead II s tématem engagementu, tedy zapojování, který má usnadnit zavádění doporučení vytvořených v prvním projektu do praxe, včetně zohlednění vhodného marketingu a komunikace. A také by měl napomoci k tvorbě strategií v oblasti udržitelnosti. Navazovat by pak měly ještě projekty zaměřené na vzdělávání a tvorbu vlastního standardu,“ doplňuje výhled Richard Hubl z MU.
Cílem je podle jeho slov vytvořit jakýsi obecný, dobrovolný standard mezi univerzitami v Česku. „Něco, co by mělo být samozřejmou součástí kultury českých veřejných vysokých škol,“ nastínil Hubl.