Podpora biodiverzity

Květnaté louky a hmyzí domky

Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. I prostor města však může být útočištěm pro řadu významných druhů hmyzu – dokazují to květnaté louky a hmyzí domky, které díky Udržitelné univerzitě vznikly hned na několika místech v Olomouci.

Celá fotogalerie

Pro koho?

Pro hmyz a další bezobratlé: místo k životu, úkrytu, získávání potravy, páření, hnízdění a dalšímu vývoji
Pro ptáky: hmyz je potravou pro řadu hmyzožravých ptáků, semenožraví ptáci se živí semeny trav, bodláků a dalších rostlin
Pro další obratlovce: ve vyšším porostu mohou najít úkryt a potravu například ještěrky, slepýši, hlodavci a hmyzožravci od rejska po ježka
Pro lidi: místo k pozorování života, jedno z míst k návštěvě doporučených v průvodci Uni t(r)ips

Proč?

Změny krajiny, klimatu či znečištění a eutrofizace prostředí jsou hlavními důvody globálního úbytku hmyzu. Jedním z opatření pro podporu jeho početných i druhově pestrých společenstev může být zakládání květnatých luk, které zároveň zvyšují rozšiřují druhovou, funkční i strukturní diverzitu zeleně. Ta je často v městských prostorech tvořena uniformními, příliš často sečenými porosty s dominancí trav, které hmyzu neposkytují potřebný nektar. Květnaté louky vytvořené vhodnou skladbou osiva jsou naopak zdrojem pylu, nektaru a živných druhů larev i dospělců býložravého hmyzu. Vedle podpory biodiverzity jsou dalšími benefity květnatých luk zadržování vody v krajině a zlepšení půdních podmínek. Porost je odolný vůči suchu a erozi a zůstává zelený i v letním období. Zároveň udržuje nižší teplotu půdy a není nutné jej často sekat.

Hmyzí domky

Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu poskytují hmyzí domky, pocházející z lokální produkce na Valašsku.

Struktura jednotlivých částí hmyzích domků nabízí prostory pro úkryt dospělců denních motýlů i kuklení jejich housenek, různě velké přírodní dutiny pro brouky a včely samotářky či vrtané otvory v cihle pro vosy hrnčířky.

Složení osevních směsí

Osevní směsi Papilio, Slunovrat a Horizont od firmy Agrostis se skládají z našich druhů travin a kvetoucích dvouděložných rostlin. Při jejich výběru byly zohledněny podmínky ploch jako jejich podklad, městský charakter a orientace na světové strany. Směsí vytvořenou zejména pro motýlí opylovače je Papilio obsahující hostitelské rostliny vícero druhů motýlů. Kombinací trav, bylin a jetelovin jsou pak i směsi Horizont a Slunovrat.

Podrobné druhové složení

Papilio

Trávy 50%: Psineček obecný (Agrostis capillaris ´Teetop´) 1%, Kostřava červená (Festuca rubra trichophylla ´Laroma´) 22%, Kostřava červená trsnatá (Festuca rubra commutata ´Zulu´) 5%, Kostřava drsnolistá (Festuca trachyphylla ´Dorotka´) 15%, Lipnice luční (Poa pratensis ´Balin´) 7%

Byliny 2%: Řebříček obecný (Achillea millefolium) 1%, Kopretina irkutská (Leucanthemum vulgare) 1%

Jeteloviny 48%: Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria 'Pamir') 5%, Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus 'Táborák') 7%, Tolice dětelová (Medicago lupulina 'Ekola') 5%, Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia 'Višňovský') 15%, Jetel nachový (Trifolium incarnatum 'Kardinál') 13%, Jetel plazivý (Trifolium repens 'Jura') 3%

Slunovrat

Trávy 70%: psineček obecný ´Polana´ (Agrostis capillaris ´Polana´) 2 %, tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 3 %, metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) 1,1 %, kostřava červená trsnatá ´Zulu´ (Festuca rubra commutata) 10 %, kostřava červená dlouze výběžkatá ´Reverent´ (Festuca rubra rubra) 13 %, kostřava červená krátce výběžkatá ´Laroma´ (Festuca rubra trichophylla) 10 %, kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) 8 %, kostřava drsnolistá ´Dorotka´ (Festuca trachyphylla) 12 %, smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) 1,4 %, bojínek tuhý (Phleum phleoides) 1,5 %, lipnice úzkolistá (Poa angustifolia) 3 %, lipnice luční ´Struga´ (Poa pratensis) 5 %

Byliny 27%: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) 0,5 %, řebříček kopcový (Achillea collina) 0,05 %, řebříček obecný (Achillea millefolium) 0,3 %, rmen barvířský (Anthemis tinctoria) 1,4 %, šedivka šedá (Berteroa incana) 0,6 %, kmín kořenný ´Prochan´ (Carum carvi) 0,3 %, chrpa modrá (Centaurea cyanus) 0,5 %, chrpa luční (Centaurea jacea) 0,3 %, užanka lékařská (Cynoglossum officinale) 0,2 %, mrkev obecná ´Táborská žlutá´ (Daucus carota) 0,2 %, hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) 2,2 %, hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) 0,7 %, hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) 1,7 %, svízel bílý (Galium album) 0,5 %, svízel syřišťový (Galium verum) 0,6 %, devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) 0,3 %, třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) 0,9 %, máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) 0,3 %, kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum) 1,3 %, len rakouský (Linum austriacum) 0,3 %, len vytrvalý (Linum perenne) 0,7 %, smolnička obecná (Lychnis viscaria) 1,1 %, heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) 0,2 %, dobromysl obecná (Origanum vulgare) 1,3 %, mák vlčí (Papaver rhoeas) 0,2 %, bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) 0,3 %, jitrocel prostřední (Plantago media) 0,3 %, mochna stříbrná (Potentilla argentea) 0,6 %, mochna přímá (Potentilla recta) 1,1 %, černohlávek obecný (Prunella vulgaris) 0,2 %, šalvěj hajní (Salvia nemorosa) 1 %, šalvěj luční (Salvia pratensis) 1,6 %, šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) 0,4 %, krvavec menší (Sanguisorba minor) 1,3 %, hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca) 0,2 %, silenka nící (Silene nutans) 0, %, silenka nadmutá (Silene vulgaris) 1 %, čistec přímý (Stachys recta) 0,9 %, řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) 0,25 %, mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) 0,4 %, rozrazil ožankový (Veronica teucrium) 0,5 %

Jeteloviny 3%: úročník bolhoj ´Pamir´ (Anthyllis vulneraria) 0,8 %, štírovník růžkatý ´Táborák´ (Lotus corniculatus) 0,7 %, tolice dětelová ´Ekola´ (Medicago lupulina) 0,2 %, vičenec ligrus ´Višňovský´ (Onobrychis viciifolia) 1,3 %

Horizont

Trávy 85%: Tomka voňavá (Anthoxanthum odoratum) 1%, Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius 'Rožnovský') 1%, Sveřep vzpřímený (Bromus erectus) 25%, Kostřava luční (Festuca pratensis 'Otava') 10%, Kostřava červená pravá (Festuca rubra rubra 'Levičská') 16%, Kostřava červená trsnatá (Festuca rubra commutata 'Zulu') 5%, Kostřava červená krátce výběžkatá (Festuca rubra trichophylla) 5%, Kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) 5%, Kostřava drsnolistá (Festuca trachyphylla 'Dorotka') 5%, Lipnice luční (Poa pratensis 'Balin') 10%, Trojštět žlutavý (Trisetum flavescens 'Horal') 2%

Byliny 10%: Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) 0,5%, Řebříček obecný (Achillea millefolium) 0,2%, Rmen barvířský (Anthemis tinctoria) 0,3%, Bukvice lékařská (Betonica officinalis) 1,1%, Zvonek klubkatý pravý (Campanula glomerata) 0,2%, Chrpa luční (Centaurea jacea) 0,5%, Chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) 0,2%, Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) 1,1%, Tužebník obecný (Filipendula vulgaris) 0,3%, Svízel bílý (Galium album) 0,2%, Svízel syřišťový (Galium verum) 0,4%, Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) 0,3%, Chrastavec rolní (Knautia arvensis) 0,1%, Máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) 0,4%, Kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum) 1,6%, Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata 'Libor') 0,2%, Jitrocel prostřední (Plantgo media) 0,3%, Černohlávek obecný (Prunella vulgaris) 0,4%, Šalvěj luční (Salvia pratensis) 0,6%, Šalvěj přeslenitá (Salvia veticillata) 0,5%, Krvavec menší (Sanquisorba minor) 0,6%

Jeteloviny 5%: Úročník bolhoj (Anthylllis vulneraria 'Pamir') 1,3%, Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus 'Táborák') 1,5%, Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia 'Višňovský') 2%, Jetel luční (Trifolium pratense 'Spurt') 0,2%

Jak si založit vlastní květnatou louku

Přečtěte si, jak připravit pozemek a vysít si květnatou louku – travinobylinný porost s několika druhy trav, trvalek a případně letniček – a jak ji dále udržovat

Otevřít návod na založení květnaté louky

Květnaté louky – založení a údržba

připravila Lenka Kubáčová (Správa budov PřF UP)

Louku zakládáme do čisté půdy – pozemek musí být zbavený vytrvalých plevelů a musí být zpracován jako na založení klasického trávníku. Hloubka zpracování cca 10 cm, podle typu půdy přidáváme písek a kompost v různém poměru pro zlepšení fyzikálních i chemických vlastností půdy.
Příprava půdy před setím – pozemek nakypřený do hloubky cca 10 cm ručně vyrovnáme uhrabáním, při tom vysbíráme kameny větší než 5 cm a všechny rostlinné zbytky včetně kořínků. Velké plochy rovnáme smyky a branami.
Výsev – vlastní výsevek je 1–4g/m2 podle typu směsi, přičemž 1 gram obsahuje 10–50 tisíc semen. Při ručním setí je potřeba spočítat potřebu osiva na daný pozemek, smíchat osivo se suchým pískem (cca na 1 kg osiva 10 kg písku), rovnoměrně rozhodit, lehce ručně přehrabat a zaválet válcem. Při setí secími stroji je nutné pohlídat hloubka výsevu maximálně 0,5 cm, zavláčet lehkými branami a zaválet.
Do osiva květnaté louky nikdy nepřidáváme travní osivo. Správný podíl travin je v osivu květnaté louky již obsažen.
Termín výsevu – obvykle v měsících říjnu a listopadu nebo v jarním termínu březen až duben. Pokud je suché jaro, dubnové výsevy mohou vzejít až po medardovských deštích v červnu a červenci. Pouze v jarním termínu sejeme směsi s podílem letniček.
Péče 1. rok po výsevu – rostliny nepravidelně vzcházejí, první vzejdou během 2–3 týdnů, některé až za několik měsíců. Proto louka nevypadá v prvním roce hezky, rostou hlavně kořínky budoucích cílových rostlin a plevele. Proto v tomto roce provádíme pravidelné odplevelovací seče vždy, když porost dosáhne výšky 15–20 cm na výšku 4–6 cm. Výjimkou jsou louky s příměsí letniček, které v prvním roce nesečeme a těšíme se z letničkového efektu. Podmínkou je absence plevelů (tedy výborné odplevelení pozemku před jarním výsevem), pokud by se objevily ve zvýšené míře, musíme začít provádět odplevelovací seče.
Péče od 2. roku dále – první seč provedeme na konci května až začátku června a do konce roku pak provedeme ještě maximálně 2 seče. Posečená hmota musí být z pozemku odvezena, nelze mulčovat. Poslední sečení provádíme před zimou tak, aby byl pozemek zbavený veškeré biomasy a maximální výška porostu byla do 10 cm.

Mapa květnatých luk a hmyzích domků

Budky pro rorýse a netopýry

Instalace budek pro rorýse a netopýry na budovy pomáhá kompenzovat úbytek přirozených úkrytů, které tyto druhy ztrácejí při rekonstrukcích a zateplování domů. Rorýsi i netopýři jsou chránění živočichové a hrají klíčovou roli v městském ekosystému. Budky jim poskytují bezpečné místo pro hnízdění a přispívají k udržení biologické rozmanitosti ve městech.

Udržitelná univezita proto ve spolupráci s oddělením rozvoje a výstavby a Českou společností ornitologickou a Českou společností na orchanu netopýrů umístila budky např. na novou budovu Archivu UP či Envelopa Hub. Tato stavba zároveň disponuje zelenou fasádou a ochrannými polepy skel proti nárazu, protože je umístěna v těsné blízkosti hlavního toku řeky Moravy, jež zasahuje do letového koridoru některých druhů ptáků.

Chtěli byste i vy podpořit rorýse a netopýry ve vašem okolí? Inspirujte se:

pomoc rorýsům (Česká společnost ornitologická)
ochranna netopýrů v budovách – projekt ČESON Můj soused netopýr; další informace o netopýrech, budkách a jejich instalaci
vhodné budky pro obě skupiny můžete získat na dobročinném e-shopu ČSO Zelená domácnost

Ochranné polepy proti nárazům ptactva do skleněných ploch

Zamezit nárazům ptactva do skleněných ploch univerzitních budovách pomáhají ochranné polepy. Česká společnost ornitologická odhaduje, že ročně se nárazem do skla u nás zabije okolo 1 milionu ptáků. Upozorňuje, že osamocená silueta dravce na skleněné ploše je nefunkční způsob zabezpečení, a jako vhodný způsob uvádí pravidelný vzor nálepek, které by měly být ve vzdálenosti přibližně 10 cm od sebe.

K tomu, aby nově vznikající stavby Univerzity Palackého odpovídaly zásadám udržitelného rozvoje, slouží Metodická příručka pro nové stavby UP. Ta se věnuje různým kritériím od urbanismu a dopadu na veřejný prostor, životní prostředí i biodiverzitu (právě včetně rizika kolize ptactva) přes problematiku vody, energetiky a odpadů po konečnou dlouhodobou údržbu a udržitelnost ve správě svěřeného majetku.

Více najdete na stránce ČSO Ptáci a skla. Vhodné samolepky (včetně UV, které jsou pro lidi téměř neviditelné) najdete v e-shopu ČSO Zelená domácnost.

Udržitelná univerzita